Z tatami do pracovního života: příběh Romany Dokulilové

Za každou pracovní rolí v naší společnosti je člověk s vlastním příběhem, zkušenostmi a zájmy, které ho formovaly. Věříme, že právě lidé a jejich životní cesty dávají naší práci skutečný smysl.

Jedním z těchto příběhů je i příběh Romany Dokulilové, vedoucí provozu galvanovny. Její život výrazně ovlivnil sport, který ji naučil vytrvalosti, disciplíně a psychické odolnosti – judo.

Už v šesti letech stála na judistickém tatami jako jediné děvče mezi kluky. Malá, odhodlaná a hlavně neohrožená – přesně tak začínal její judistický příběh. Tvrdé začátky a spousta pádů – doslova i obrazně – ji naučily vytrvalosti, odolnosti a psychické síle. Dnes má za sebou řadu sportovních úspěchů i zkušeností, které jí pomáhají zvládat pracovní výzvy.

Začalo to v šesti letech

K judu ji přivedl tatínek, nadšený sportovec.

„Byla jsem jediné děvče mezi kluky. A ti mi rozhodně nic nedarovali,“ vzpomíná Romana s úsměvem.

Tvrdé tréninky ji naučily, že bolest patří k růstu a že padat je jen součást cesty – důležité je rychle vstát a jít dál. Po pěti letech přešla do dívčího oddílu, kde se judu věnovala až do 17 let. Později se stala i lektorkou pro dorostence.

„Učila jsem mladé judisty, že nejde jen o sílu, ale i o disciplínu, respekt a strategii. To, co se naučíme na žíněnce, se hodí i v životě,“ říká.

Úspěchy, které formují člověka

Mezi její nejcennější sportovní úspěchy patří:

• 3. místo na mistrovství Československé republiky v dorosteneckém judu (1987, Turnov)
• šest titulů přebornice Jihomoravského kraje

„Nejvíc si vážím toho, že jsem se musela prosadit v prostředí, kde jsem byla často jediná holka. To mě formovalo víc než samotné stupně vítězů,“ dodává.

Romana zdůrazňuje, že úspěch není jen o medailích, ale o schopnosti překonávat překážky a učit se z nich.

Co si z juda přinesla do práce

Judo není jen sport – je to také filozofie a způsob myšlení. Z tatami si Romana do pracovního života přinesla vlastnosti, které využívá i dnes:

• soutěživost a zdravou dravost – nikdy se nevzdávat a jít za cílem
• schopnost nepovolit ani v náročných situacích
• odvahu čelit problémům
• psychickou odolnost při stresu a tlaku
• týmovost a respekt k ostatním

„V judu se naučíte jedno – když spadnete, musíte rychle vstát. A to platí i v práci,“ shrnuje Romana.

Když překážky posilují

Vrcholový sport přináší nejen radost, ale i bolest. Romana si prošla zlomenými prsty, vykloubenými rameny nebo otřesem mozku. Každé zranění znamenalo návrat na začátek.

„Když ustojíte finále před plnou halou nebo návrat po zranění, pracovní výzvy vás jen tak nerozhodí. Naučí vás to klidu a soustředění,“ vysvětluje.

Díky zkušenostem ze sportu se dokáže soustředit i v náročných projektech a neztrácí hlavu, když věci nejdou podle plánu.

Symbol vytrvalosti

Hnědý pásek je pro Romanu symbolem vytrvalosti, disciplíny a respektu.

„Judo mě naučilo komunikovat, prosadit se, ale zároveň respektovat druhé. Pomohlo mi být průbojná, umět říct svůj názor a vést lidi – klidně i v mužském kolektivu.“

Podobně jako v judu jde i v práci o neustálé zlepšování a připravenost na nové výzvy.

Každý má svůj vlastní příběh

Každý z nás má zkušenosti, které ho formovaly – koníčky, výzvy nebo životní momenty, které nás posunuly dál.

Příběh Romany je připomínkou toho, že vytrvalost, odvaha a schopnost zvednout se po pádu nejsou jen sportovní dovednosti. Jsou součástí životní cesty, kterou si každý z nás píše po svém.

A právě lidé s takovými příběhy tvoří naši společnost.